Papež plave v klystýru, šlauch už míří na díru nevšedního malíře, co má klystýr na díře. Štětku když do barvy namočí, mlaskaje do rytmu poskočí jediný bleskový maneœuvre a už je na světě Chef d' œuvre. On jest štětce gerojem, brutálního kýče cowboyem udělal na terapeutku celkem příznivej dojem jenomže ta dáma si to pořád dělá v blázinci fasovaným elektrickým přístrojem. Obdivuje Al-kajdu, ale i okultistu Jurajdu taky Boba Zimmermana, i pyžama s runamama. Pěstuje buršácký obyčej, nastaví kumpánům obličej ale šosákům morální políček, tak jako do kafe rumíček. On jest štětce gerojem, nápadů plnej vodojem zdivočelá paleta náhle dostala průjem músami vždycky políben, čerty všemi oblíben. Maslo na cholstě, Naturmort igen. Talentovanej kanibal, lidský ještě neměl, ale prej by si dal. Modernistům nachystal funerál, k čemuž si opatřil arsenál ostrý nůž, chandru, spleen a podél zdi se krade stín a vzápětí než bys řekl „švec", v troubě se peče umělec. On jest štětca gerojem, umetnosti predvojem, kunsthistorický pojem gotovi sa pred bojem. Svätý Martin s koňa hledí, država je s pokojem poglavnik Ti salutuje predpisanym postojem! Malovat žumpu celebrit a přitom se nepoblít hromady stehen, kotlet, kýt, vosolit, zamíchat, usmažit! Když zůstane jenom cynický škleb, trýzeň, hnědka, stříkot střev tu náhle skví se světlý zjev, před vobrazem tuhne krev. On jest štětce gerojem, s unikátním vývojem lehce pluje příbojem před vítězným soubojem až smrt pohne orlojem, pak zombiové s konvojem vyrazí na velkej mejdan s feldmaršálem Martinem!